Já z tebe dostanu infarkt!!!
Schválně: kolikrát jste tuto větu slyšeli? Nebo sami použili? Infarkt myokardu se do češtiny překládá jako srdeční záhať a je spolu s ostatními srdečně-cévními onemocněními nejčastější příčinou úmrtí u nás. Co ale infarkt ve skutečnosti vlastně je, jak vzniká a jak se zachovat, když se s ním setkáte?
Naše srdce je složitý sval, který ve dne v noci pumpuje krev do celého těla. K tomu potřebuje být dostatečně zásoben krví, což mají na starosti takzvané věnčité neboli koronárními cévy. Pokud se ale tato céva ucpe, část srdce zůstává bez přísunu krve, nemůže řádně pracovat a začíná odumírat.
Jak se takový stav bude projevovat?
Nejtypičtějším příznakem je bolest na hrudi. Někdy ji postižení popisují jako svírání, pálení nebo pocit těžkosti. Nemusíme ji pociťovat přímo na hrudníku, někdy vystřeluje do ramene a paže, do krku a do čelisti, do břicha, případně ji postižený vnímá jako bolest zad. Časté jsou dechové obtíže, bledost a pocit nevolnosti. V závažných případech může nastat bezvědomí a zástava životních funkcí. Příznaky mohou mít různou sílu. Někdy se jedná jen o přetrvávající bolest zad, jindy o okamžitý kolaps s bezvědomím.
Co v takové situaci udělat?
První pomoc je velmi jednoduchá. Postižený totiž potřebuje co nejrychlejší lékařské ošetření. Posadíme jej do pohodlné polohy v sedě, uklidníme a uvolníme mu tísnící oděv. Co nejdříve přivoláme záchrannou službu na čísle 155, kde nahlásíme, že se jedná o náhlou bolest na hrudi. Do příjezdu profesionálů ho sledujeme a zajistíme, aby se co nejméně namáhal. Pokud má postižený léky pro náhlé srdeční obtíže (bývá to nitroglycerin, často ve formě spreje), doporučíme mu, aby si je vzal. V případě změny stavu (například kdyby upadl do bezvědomí), ho položíme na pevnou podložku a uvolníme mu dýchací cesty záklonem hlavy. Pokud se dýchání nevrátí do normálu, začneme rytmicky stlačovat jeho hrudník.
Čemu je lepší se vyhnout?
V případě infarktu můžeme postiženému přitížit tím, že ho budeme nutit ležet. Sedícímu se totiž lépe dýchá a méně zatěžuje srdce, které má právě teď problém. Také není vhodné, abychom postiženého s podezřením na infarkt myokardu vezli do nemocnice sami. Jeho stav by se cestou mohl zhoršit.
Shrňme si tedy to nejdůležitější: bolest na hrudi se nevyplatí podcenit. Pokud přetrvává více než 10 minut, voláme záchrannou službu, posadíme jej a do příjezdu záchranářů ho sledujeme. Když dojde ke ztrátě vědomí, ihned reagujeme.
A malá statistika na závěr: ročně zemře na onemocnění cév a srdce 51 000 osob, z toho skoro polovina (22 000) má infarkt. Nepodceňujme příznaky, lepší planý poplach, než pomoc pozdě…
Prohlédnete si také tyto zajímavé videa: